Společně s naší značkou Sleepee a Monbaby jsme se rozhodli natočit sérii rozhovorů s ženami a maminkami, které mají co říct nebo které si prožily něco, o co by se s vámi rády podělily. Jako první přijala naše pozvání skutečně odvážná maminka, Martina Helis, která si prošla něčím, co si mnozí z nás ani nedokážou představit. Martina strávila několik týdnů sama na pustém ostrově, jakožto finalistka populární reality show Robinsonův ostrov. A my se jí zeptali na její dojmy, život po ostrově a hlavně mateřství ❤️
Co byla větší výzva, Robinsonův ostrov nebo mateřství?
No, upřímně si myslím, že Robinsonův ostrov (smích). Bylo to opravdu psychicky i fyzicky náročné. Asi se to nedá úplně srovnat, ale mateřství je určitě přirozenější. Na Robinsonově ostrově se z nás snažili vymáčknout co nejvíc fyzických sil a dostat nás úplně na dno. Což u mateřství někdy taky tak je, ale určitě se to po nás nechce (smích).
Jsi díky tomu, co sis na Robinsonově ostrově prožila odvážnější maminka?
Určitě, protože když jsem jela na Robinsonův ostrov, byla jsem mladší a trochu hloupější a stála jsem si za tím, že se strašně bojím porodu, a že nechci rodit přirozeně a pokud to půjde, tak to obejdu a půjdu na plánovaný císař. Jenže to jsem tomu ještě nerozuměla ani si nic nezjišťovala. Až mi pak ségra vysvětlila, že není nic víc než nechat to být a pokud to půjde rodit přirozeně. Já jsem si na Robinsonově ostrově prošla úplným peklem a na konci jsem věděla, že chci miminko, a že chci rodit přirozeně. Že se nebojím, protože jestli jsem zvládla Robinsonův ostrov, tak musím zvládnout i porod. A tak to i bylo. Takže mi to určitě dodalo kuráž, sebevědomí a sílu do toho jít.
Těžíš se zkušeností z Robinsonova ostrova v životě, mateřství nebo i ve výchově?
Určitě už na to nějak nemyslím. Tam jsme i třeba řekli, že si budeme víc vážit jídla a nebudeme jídlem plýtvat. To nás po pár měsících opustilo (smích). Ale asi jo, možná nevědomě, ale nějak se to do toho mateřství míchá.
Jaké tři dětské věci bys Bastíkovi (synovi) zabalila na opuštěný ostrov?
To je roztomilý (smích). Napadá mě jeho auto (autíčko/odrážedlo), to má asi nejraději. Nevím, jak by to jezdilo na písku (smích) asi bych to musela nějak upravit. No dudlík říkat nebudu, to nepotřebuje... (Monika: Máš prsa:)). No tak to raději dudlík, kdyby bylo nejhůř (smích). No a třetí věc? Asi tátu.
Na Robinsonův ostrov jsme si mohli vzít jednu věc a když už jí někdo před námi řekl, tak už jsme ji mít nemohli. Já jsem šla poslední a cokoliv jsem řekla, že chci už někdo měl. Tak jsem dostala možnost mít zápisník s propiskou. Což se ve finále ukázalo jako úplně nejlepší věc. Protože jsem si mohla kreslit a psát. Psala jsem si tam i jména restaurací do kterých chci pak jít, jídla, která chci ochutnat. Ten diář mám do teďka.
Poslala bys Bastíka v dospělosti do podobné reality show jako byl Robinsonův ostrov?
No asi bych mu to úplně nedoporučovala, ale nechala bych to na něm. Jestli bude po mně, tak tam půjde určitě a ani se mě nezeptá, asi mi to jenom oznámí (smích). No a jestli bude po manželovi, tak se na tom se mnou asi bude chtít dohodnout.
Je něco, co tě na mateřství překvapilo?
Asi to, co čtu v komentářích od maminek, jak je mateřství strašné, že se v těhotenství nedají dělat nějaké věci. Tak se mi líbilo, že jsem si sama pro sebe bořila podobné mýty. Dala jsem si takový úkol, že chci vyzkoušet, jestli si zavážu tkaničky a tak. Chápu, že to někomu nejde, ale taky si myslím, že to chce trochu se posnažit a zkusit to vzít z jiného úhlu. Na všem jsem se snažila najít to dobré. Kamarádka mi řekla, že všechno bude ok, ať to beru pozitivně, a tak jsem to i jela. A jestli jsem se na mateřství dokázala nějak připravit? Asi vůbec, nechtěla jsem si o tom číst nic dopředu, protože by to pak bylo všechno úplně jinak. Já všechno dělám přirozeně a intuitivně. Občas něco čtu, třeba o Montessori výuce a líbí se mi to, ale v praxi to nejsem schopná použít.
Umíš si říct o pomoc?
Upřímně jsem s tím dlouhou dobu bojovala. Myslím si, že mi ženy máme nastavené, že musíme být perfektní, uklizeno, navařeno, dobře vypadat. To prostě není možné. Jestli to tak někdo má, tak smekám. Ale já to tak nechci mít, protože někde se prostě musí ubrat. Tudíž jestli budu mít uklizeno, navařeno, napečeno, budu vypadat skvěle, tak je mi jasné, že si celý den bude Bastík hrát sám. Anebo si s ním celý den hraju a doma je výbuch, není uvařeno, něco si objednáme, není uklizeno, ale nic se neděje, svět se nezboří. Všechno musí mít nějakou rovnováhu. A teď k té pomoci. Já si doteď neumím říct o pomoc, všechno se snažím zvládnout sama. Ale učím se to. Začalo to u spaní, když malý špatně spal, často se budil na mlíčko a já byla ráno rozbitá, tak jsem poprosila manžela, jestli by si ho ráno vzal, abych se dospala. To bylo bezvadný, stačila hodina navíc a já se cítila jako znovuzrozená. A teď jsem začala říkat o pomoc tchýni, protože si chci zajet třeba na nehty sama. Taky jsem si řekla, že se odvážu a začnu chodit na masáž jednou za měsíc. Takže už si říkám o hlídání častěji a je to potřeba protože mámy jsou unavené, jsou nešťastné a potřebují být občas samy.
Co ty a sebevědomí? Když se ohlédneš na Martinu před Sebastienem a teď, změnilo mateřství to, jak sebe samu vnímáš?
Určitě! Myslím si, že jsem vyrostla v dospělou, sebevědomou ženu a spoustu věcí řeším jinak, protože jsou třeba na úkor Bastyho. Takže jsem průbojnější, někdy možná i trochu ráznější, drsnější třeba na hřišti nebo v konverzacích s jinými maminkami. Rozhodně si ale víc stojím za svým názorem.
Jakou nejlepší životní radu jsi kdy dostala?
Asi ta od kamarádky, že všechno bude v pořádku a ať beru věci pozitivně. Protože nastavení v hlavě, dělá strašně moc. A bylo to jak v těhotenství, které jsem si díky tomu užila… no přeskočíme šestinedělí, tam jsem trochu bojovala (smích). Někdo si to možná užívá, já si prvních čtrnáct dní neužila, ale pak si maminka zvykne na svoje dítě a na to, že má dítě, a že je maminka a začne si to užívat.
Jaké produkty bys doporučila ostatním maminkám od značek Sleepee a z eshopu Monbaby?
Tak abych začala od začátku. My jsme začínali s medvídkovou zavinovačkou. Pozor jedna nestačí! Opravdu se vyplatí mít minimálně dvě. Nehody se stávají a perou se pořád dokola. Měli jsme i polštářek, do postýlky prostěradla. Úžasné jsou Mojžíšovi košíky, to je krásná věc. Hnízdo je to nejlepší! Protože ať už ho dáte na sedačku nebo na postel, tak máte jistotu, že se miminko nepřekulí a je tam hezky schoulené. Měli jsme i čepičky, které jsou krásně tenoučké a vůbec netlačí. Pak ještě usínáček, je toho opravdu hodně. No a teď když už je větší tak určitě doporučuji prostěradla, povlečení, deky a určitě učící věž, se kterou je opravdu sranda. Dá se rozložit na židličku se stolečkem, takže to má i jako prolézačku a dětské hřiště. Ještě musím koupit křídy, aby si mohl kreslit na tabuli a psát mi vzkazy :-)
Celý rozhovor můžete vidět také naživo na Monbaby YouTube kanálu!
Na závěr musím říct, že jsem si rozhovor s Martinou neskutečně užila. Je energická, přirozená, usměvavá, přesně taková, jako na svém Instagramu. Děkuji Martině za příjemně strávené dopoledne a už se těším na další rozhovory, které pro vás chystáme!
S láskou vaše
Monika z Monbaby